Články

Část I –jak lehká strava se stává těžkou

Dieta s nízkým obsahem sacharidů

V poslední době je velký zájem o tzv. ketogenní dietu (vytvářející v těle ketonoví látky). Pravděpodobně je to výsledkem nárůstu popularity stravy s nízkým obsahem sacharidů. Je třeba ale poznamenat, že ketogenní dieta se výrazně liší od ostatních diet s nízkým obsahem sacharidů.

Může být používána pouze určitou dobu a není pro každého.
Biochemické rozdíly mezi tradiční a ketogenní dietou

Aby pochopit smysl a účinek ketogenních diet, je třeba poznat vliv ketonových sloučenin na lidské tělo.

Dieta, která poskytuje odpovídající množství sacharidů a tuků způsobuje, že vznikající acetylo-CoA (koenzym A používaný v metabolismu jako transmiter skupin z mastných kyselin) při spalování tuků se podílí na Krebsova cyklu (poslední cyklus metabolismu aerobních organismů). Podíl acetylo-CoA na tomto cyklu závisí na dostupnosti jednoho z prvků Krebsova cyklu, a to zejména oxelacetátu. Acetylo-CoA vstupuje do cyklu a kondenzuje s oxelacetátem na citrát, čímž zahájí nový oběh cyklu.

Pokud ale dominuje rozklad tuků při nedostatku sacharidů (např. v případě nevhodných diet s nízkým obsahem sacharidů), je osud acetylo-CoA jiný. Oxelacetát je používán pro biosyntézu glukozy a není dostupný pro reakci s acetylo-CoA.

V takovém případě vzniká nadbytek acetylo-CoA. Tento kondenzuje na ketonové sloučeniny, tj. acetoacetát, D-3-hydroxybutyrát a aceton.

V dechu lidí, kteří mají ketózu, budete cítit vůně acetonu. Hlavním místem vytváření ketonových sloučenin jsou játra. Tyto látky pronikají do krve a jsou přenášeny do periferních tkání. Acetoacetát a 3-hydroxybutyrát jsou důležité zdroje energie v procesu buněčného dýchání.
Zda mozek potřebuje ketonové sloučeniny?

Při správném metabolismu jediným palivem pro mozek je glukóza. Mozek nemá žádné energetické zásoby a proto vyžaduje neustálý přísun glukózy, která ve volném stavu proniká do mozkové tkáně.

Spotřeba glukózy v mozku je asi 120 g/den. Asi 60% celkového množství glukózy u člověka spotřebuje mozek.

V období hladovění (nedostatku glukózy) palivem por mozek jsou ketonové sloučeniny.

Mastné kyseliny nesmí být použity jako palivo, protože jsou spojené s albuminy (především bílkoviny v krevní plazmě), a proto nemohou pronikat bariérou krev-mozek.

Zatímco ketonové sloučeniny mohou být dopravovány do mozku. Změna paliva – ketonové sloučeniny místo glukózy - minimalizuje rozpad bílkovin v období hladovění.

Přizpůsobení mozku používat ketonové sloučeniny je postupné a možné při pomalém snižování dodávky glukózy. Bylo zjištěno, že se může mozek v 70% živit ketonovými sloučeninami.
Zda svaly používají ketonové sloučeniny?

Hlavním palivem pro svaly jsou: glukóza, mastné kyselina a ketonové sloučeniny.

Na rozdíl od mozkové tkáně svaly obsahují velké množství glykogenu (3/4 celkového množství glykogenu v lidském těle). Glykogen (polysacharid složený z asi 100.000 molekul glukózy) snadno uvolňuje glukózu spotřebovanou v svalových tkáních.

Svaly, stejně jako mozek, nemohou uvolňovat glukózu do krevního oběhu a dalších tkání.

V aktivním kosterním svalu rychlost glykolýzy významně převyšuje rychlost citrátového cyklu. Při anaerobní glykoláze (během práce svalu) pyruvát je redukován na laktát, který je dopraven do jater a je přeměněn na glukózu. Tímto způsobem část metabolické zátěže je přesunutá ze svalů do jater.

V neaktivním svalu (aerobní podmínky) hlavním palivem jsou mastné kyseliny.

Palivem pro myokard mohou být ketonové sloučeniny. Srdeční sval raději používá ketonové sloučeniny než glukózu. Stejnou situaci lze pozorovat v metabolismu ledvin a plic.
Přítomnost ketonových sloučenin v krvi – dobrá nebo ne?

V krevní plazmě je udržována téměř stálá koncentrace ketonových sloučenin.

Pokud se koná pomalé a malé zvýšení koncentrace ketonových látek, tkáně (s výjimkou jater) používají k metabolismu více a více těchto sloučenin.

Existují různé důvody vzniku zvýšeného množství ketonových látek v krvi a moči. Patří k nim:
v krvi: v moči:

diabetická acidóza
dieta s nízkým obsahem sacharidů
dieta s vysokým obsahem tuků
gestóza
dlouhodobé zvracení
jaterní glykogenózy
chronická horečka
hypotyreóza
po podání STH
akromegalie
Cushingův syndrom
chronické předávkování inzulínu
otrava ethanolem a isopropylalkoholem
léčba 11-oxysteroidy

DM
urémie
hladovka
diety s nízkým obsahem sacharidů a vysokým obsahem tuků
gestóza
těžká anémie
chronická horečka
dlouhodobé zvracení

Všechny tyto případy by měly být sledovány určením ketonových látek v moči. Populární metoda určení množství ketonových látek v moči jsou páskové testy.
Ketonová euforie nebo jak ketonové látky ovlivňují tělo

Ketony působí na lidské tělo velmi specificky.

Překvapením je euforický účinek ketonových látek, který se často objevuje na počátku užívání diety s nízkým obsahem sacharidů. Skvělá nálada se zhoršuje po 2 – 3 měsících užívání ketogenní diety.

Další časté příznaky jsou: ztráta chuti k jídlu, změna pachu potu, moči, dechu, rostoucí žízeň, ospalost, zácpa.
Ketogenní dieta – jak dlouho a pro koho?

Klasickou ketogenní dietu lze užívat nejdéle 3 – 4 měsíce. Během této doby by měl být pravidelně konzultován s dietologem nebo lékařem stav osoby. Lékař stanoví změny výživy nebo doporučí pokračování diety s nízkým obsahem sacharidů.

Ketogenní dieta je nejlepší v případě převahy katabolických procesů nad anabolickými a u tzv. rychlých spalovačů.

Nadměrný katabolismus se vyznačuje zásaditým prostředím v tkáních, zatímco krev se stává kyselejší.

V tkáních následuje pokles množství draslíku, a zvýšení množství vápníku. Můžete pozorovat vysoké pH moče, vysoké ESR, nízkou eosinofilii, spotřebu většího množství kyslíku. Struktura buněčných membrán se vyznačuje větším množstvím mastných kyselin než sterolů.