Skončilo léto

Cítíme se mnohem lépe, když je na obzoru slunce, než během zamračených a šedých podzimních dnů. Na podzim je den čím dál kratší, což znamená, že je kratší dobu světlo. Pokud máme možnost, spěme co nejdýl, ale stejně si budeme stěžovat, že nejsme vyspaní. Jsou to velmi charakteristické příznaky podzimní a zimní deprese. Každou zimu regulárně projevující se deprese je současně uznávána za druh nemoci, který byl pojmenován: sezónní afektivní porucha (SAP). Příznaky SAP můžou zapříčinit fyziologické potíže (např. zácpu, zvýšenou chuť k jídlu až imperativní hlad po uhlovodanech -sladkostech, často čokoládě- čeho výsledkem je to, že rychle přibíráme na váze) a emocionální problémy (poruchy spánku a pocit úzkosti). Častý pocit ustavičné únavy dominuje nad prožíváním úzkosti. Podzimní a zimní deprese může také proběhnout bez pocitu úzkosti.

Někteří lidé prožívají hlubokou depresi skoro každý podzim. Kolem 10% populace cítí příznaky podzimní a zimní deprese. Nejčastěji se její působení pociťuje v třetí dekádě života, méně po 60 roku života. Častěji se vyskytuje u žen než u mužů. Podzimní a zimní deprese může postihnout také děti. Projevuje se těžkostmi při ranním vstávání, ustavičnou únavou, problémy s učením. Děti se stávají více apatickými i rozmazlenými.

Příznaky deprese se mohou vyskytout v různé intenzitě, záleží na dostupnosti slunečného světla a intenzitě tohoto naturálního zdroje energie. Zvláštnímu riziku jsou vystaveny osoby, které celý den přebývají v uzavřených prostorách s omezeným množstvím naturálního světla.

Příznaky SAP ustoupí, pokud:

• použijeme fototerapii, to znamená, že většinu dne budeme přebývat v dobře osvětlených prostorách;
• přizpůsobíme se novým bytovým podmínkám a budeme vyvíjet větší tělesnou aktivitu na čerstvém vzduchu a také budeme dodržovat správnou výživu.

Proč vlastně propadáme depresím?
Příčinou deprese je porucha základních biochemických procesů. Je to zapříčiněno četnými faktory ze života člověka: psychickými, fyziologickými a sociálními.

Správné fungování našeho mozku závisí na korektní spolupráci chemických sloučenin nazývaných mediatory. Sebemenší změna ve skupině mediatorů se může stát příčinou vzniku predispozice k depresím nebo samotné depresi.

Známe tři mediatory:

• serotonin; hormon, který je tvořen žaludkem, kontroluje náladu, stav vědomí, má antidepresivní účinnost
• noradrenalin; hormon, který vylučují nervové buňky, je populárně nazýván hormonem "boje nebo útěku"
• dopamin; substance obdobná hormonům, její nedostatek nebo nadbytek způsobuje neurologická onemocnění a deprese

Mediatory determinují naši náladu. Za centrum vzniku nálady jsou považovány skupiny neuronů v mozku. Jestli tato centra fungují správně, mediatory synchronizovaným způsobem pomáhají kontrolovat náladu. Pokud mediatory nefungují dostatečně dobře, vyskytuje se deprese.

Před několika lety panoval názor, že příčinou deprese je jednoduše řečeno snížení hladiny serotoninu, noradrenalinu a dopaminu v mozku. Současně víme, že mechanismy, které zapříčiňují vznik depresí, jsou velice složité.