Střeva- Tvůj druhý mozek

Dosud se mělo za to, že to je výsledkem “roztřeseného“ fungování našeho mozku, který špatně snáší objevující se stresory. Ale ukazuje se, že naše střeva jsou spojena s mozkem prostřednictvím bludného nervu a více než 90% informací proudí ze střev do mozku a naopak pouze necelých 10%. Nervový systém ve střevech je velmi mohutný. Každý střevní klk ( a je jich kolem 40 na čtvereční milimetr a povrch našich střev činí několik set čtverečních metrů) má svůj malý nervový obvod. Dohromady je ve střevech 100 milionů neuronů, to je sice méně než v mozku, ale i tak je jich obrovské množství. Proč tomu tak je? Jestliže při hledání odpovědi opustíme standardní pohled na funkci nervového systému, každý sám snadno najde odpověď .

Odpovězte si prosím na několik otázek:

• Existuje pojem instinktivní výživa?
• Jakou úlohu v rozvoji lidstva měla sladká a hořká chuť?
• Proč reagujeme na jídlo různě: např. někdo slintá při pohledu na tučnou klobásu a jiný má pocit hnusu?
• Proč jsou přírodní potravní doplňky ( suplementy potravy) považovány za lepší?
• Proč nemáme rádi prudké změny ve stravě a na exotických výletech můžeme mít průjem?

Těchto otázek může být více, ale všechny mají společného jmenovatele: jsou to činitelé ( stresory), kteří bezprostředně působí na naše střeva. Jsou to informace, které získal mozek a předal je do „ nervového systéme střeva“ nebo informace získané střevem a předané mozku. Informace je získaná v okamžiku a je přetransformována nervovým systémem střeva ve fyziologickou reakci. O výsledku pak střeva informují mozek ( to je 90% toku informací- viz dříve v textu ). Potom se utváří náš vnitřní pocit: buď máme dobrou náladu nebo se dostaneme do deprese. Jednu z hlavních rolí v tomto divadle hraje tryprofan.

Je to minokyselina, která se nachází v mléce, másle, ve chlebu, pohance atd., a která může být přeměněna na serotonin. Serotonin je neurotransmiter, a na jeho množství závisí, jak rychle bude informace nervovými buňkami předána. Jestliže nezahlcujeme organizmus přílišným množstvím bílkovin ( jídlo nebude v poměru k uhlovodanům obsahovat příliš mnoho bílkovin), tryptofan projde hemoencefalickou bariérou a v mozku se přemění přes den na hormon štěstí (serotonin) nebo v noci na hormon dobrého spánku (melatonin, který vzniká ze serotoninu v podvězku mozkovém během spánku). Pokud ale bude bílkovin např. na večeři příliš mnoho, tryptofan nemá v konkurenci s jinými aminokyselinami šanci projít hemoencefalickou bariérou. Nadbytek tryptofanu přeměňují střeva na serotonin a využívají ho pro správnou funkci „střevního nervového systému“. Bohužel nadbytek serotoninu, který koluje v krvi, blokuje mechanismus vstřebávání vápníku v našich kostech. Proto strava s příliš velkým obsahem bílkovin ( např. budeme-li pít litr mléka denně), vede k osteoporóze a k depresi.

Hladovky a očišťující diety ( zvláště Gersonova dieta) přispívají nejen ke správné funkci celého zažívacího systému, ale prostřednictvím jeho dobré funkce ovlivňují účinnost celého nervového systému.

Ve starověku mudrci a filozofové před sepsáním svých děl podstupovali povinně týdenní hladovku- možná proto stojí za to si alespoň jednou měsíčně udělat jedno nebo dvoudenní půst?!

Také chutě ovlivňují nervový systém. Nejdůležitější je sladká chuť. „Sladká potrava znamená, že je dobrá- hořká potrava je jedovatá“- tak ve zkratce a s velkým zjednodušením můžeme definovat způsob hledání potravy pravěkými lidmi. Sladká chuť okamžitě mobilizuje hormonálně- enzymatický systém pro příem vysoce energetické potravy ( do krve se vylévá enzym lipoproteinlipáza a slinivka mobilizuje své síly ke tvorbě inzulínu). Proto obsahuje první mléko kojící matky velmi mnoho laktózy ( cukru, který se skládá z glukózy a galaktózy- jediných jednoduchých cukrů, které naše střeva vstřebávají nezávisle na množství, dokonce proti koncentračnímu gradientu, to znamená v jakémkoliv množství). Glukóza je nezbytná k fungování každé buňky, tedy i buňky nervové.

Efektivita trávení a vstřebávání závisí na „střevním nervovém systému“. Pokud je něco výborně připravené a nepředstavuje velký stres pro střeva, bude dobře vstřebáno a využito. Toto se vlastně děje s potravními doplňky. Pokud jsou opravdu přírodní, pak i malé dávky jsou dostačující a jejich fyziologické efekty jsou udivující. Vytvoření přírodního doplňku stravy je nákladné, náročné a není vždycky možné. Proto je producentů přírodních suplementů tak málo a je tak mnoho suplementů syntetických. Aby „syntetický suplement“ účinkoval, musí být podán ve velkém množství a jak už jsem psal mnohokrát, nadbytek škodí.

Z individuálního, subjektivního úhlu pohledu, má na náš vnitřní pocit vliv to, co jíme. Mozek i střeva jsou spolu v trvalém spojení a předávají si nespočetné množství informací ( desetkrát více střeva mozku).

Před vložením čehokoliv do úst a nezáleží na tom, jestli to je salám, mrkev nebo čips…, prosím abyste si předtím uvědomili: jak jsem se cítil, když jsem TADY TOTO už někdy snědl?

Jak zareaguje Tvůj druhý mozek? Má Tvůj mozek raději hudbu vážnou, zábavnou nebo hukot startujícího letadlaa povyk z ulice? Má Tvůj „nervový systém ve střevech“ raději přírodní potraviny a přírodní suplementy nebo „potravinářskou chemii“? Upřímná odpověď a přijaté rozhodnutí pro domácí stravu a suplementaci Ti dovolí najít svou vlastní stravovací cestu a Ty se navždy rozloučíš se zácpou, průjmem, špatnou náladou, depresí, alergií, nemocemi kloubů a podobně.

dr n. med. S. Puczkowski