Hlavní stránka / O analýze prvků

Analýza makro- a mikroelementů ve vlasech

Analýza minerálního složení vlasů je analytickým testem, který má široké použití při rozpoznávání patologických stavů. Koncentraci stopových prvků lze stanovit v tělních tekutinách stejně jako ve tkáních.

Koncentrace těchto prvků v krvi často nedá ucelený obraz hodnot těchto prvků v organismu. Je to způsobeno faktem, že složení séra je z velké míry závislé na homeostatických mechanismech a konečná koncentrace je výsledkem vyrovnávání koncentrací jednotlivými mechanismy homeostázy. Koncentrace prvků v krvi je většinou závislá na aktuální užívané dietě (stravě).

Běžně používané metody stanovení koncentrace stopových prvků se vyznačují velmi vysokou citlivostí. Jsou to: absorpční atomová spektrometrie (ASA), spektrometrie s užitím indukčně vázané plazmy (ICAP) nebo také metoda neutronové aktivace (NAA). Tyto metody umožnily odhalení více než 30 stopových prvků ve vlasech.

Mnoho patologických stavů organismu je těsně spjato se změnami koncentrací stopových prvků ve tkáních. Je dokázáno, že nejlepší metodou pro zjištění hodnoty stopových prvků v organismu je jejich stanovení ve vlasech a nehtech. Je to alternativní metoda ve vztahu k analýze krve a moči. Vlasy a nehty se nacházejí na povrchu kůže. Jsou vyloučeny z metabolických procesů. Nehty jsou méně vhodným materiálem než vlasy pro obtížnost dokonalého vyloučení exogenních nečistot. Naproti tomu vlasy jsou neutrální trvalou tkání, která nepodléhá biologickým změnám. Zevní keratinový obal vlasu zcela zabraňuje nejen ztrátě vnitřních složek, ale i pronikání zevních nečistot dovnitř. Zaručuje to stálost chemického složení. Proti nehtům mohou být u vlasů velmi snadno odstraněny zevní nečistoty, což dovoluje velmi dobrou opakovatelnost výsledků analýz.

Vzorky vlasů se odebírají neinvazivním způsobem. Je možné uchovávat je a posílat bez změny chemického složení. Zvláště hodnotná je analýza toxických prvků ve vlasech.

Analýza koncentrací stopových prvků ve vlasech je nejlepší metodou pro hodnocení minerálního stavu organismu.

Vlasová tkáň je vystavěna z bílkoviny, která obsahuje mnoho cysteinu. Tato aminokyselina má díky přítomnosti SH skupiny vlastnost vázat ve formě chelátů prvky přechodné skupiny. Díky tomu je koncentrace stopových prvků ve vlasech přibližně 50 krát vyšší než jejich koncentrace v krvi a moči.

Mnoho světových vědeckých středisek se snaží o stanovení korelace mezi koncentrací stopových prvků ve vlasech a jejich množstvím v organismu v podmínkách fyziologických i během patologických poruch.

Na mechanismu látkové přeměny se podílejí minerální substance, které hrají životně důležitou úlohu z pohledu vlastností fyzikálně-chemických a podílejí se také na biochemických strukturách. Přeměna neorganických sloučenin a zvláště kationtů kovů (makro i mikroelementů) je spojena s enzymatickými reakcemi organismu. Metabolismus makro i mikroelementů je regulován organickými sloučeninami. Hraje rozhodující roli v metabolických procesech. Je závislý na správné funkci hormonálního i nervového systému.

Analýza makro a mikroelementů ve vlasech dovoluje důkladný popis metabolického stavu organismu. Minerální složení orgánů z velké části záleží na zevních činitelích. V závislosti na druhu výživy, na fyzické aktivitě i na stupni poškození prostředí, probíhá v organismu proces mineralizace (ukládání minerálních substancí), demineralizace (ochuzení orgánů o minerální látky) nebo transmineralizace (přeskupení minerálních látek v orgánech). Prvky, které se v důsledku látkové vyměny uvolní, mohou být znovu použity pro nové úkoly v látkové vyměně.

Fyziologické životní procesy nezávisí jen na složení a koncentraci jednotlivých prvků, ale také na jejich vzájemném poměru v organismu. Pro jednotlivé oblasti organismu existuje přesně vymezená iontová rovnováha, která se udržuje na stálé úrovni. Na základě poměru mezi jistými prvky je možné hodnotit aktivitu metabolismu i správnost fyziologických procesů. Mezi stopovými prvky existují vztahy synergické i antagonistické, které mají bezprostřední vliv na metabolismus organismu. Dodržení správných relací mezi jednotlivými prvky je v mnoha případech důležitější, než jejich správná koncentrace.